|
| |
|
|
Počátky rodu erbu půlměsíce. Rytíři z Vřesovic v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je nástin dějin rodu rytířů (pozdějších pánů) z Vřesovic v pozdním středověku. Práce se zabývá převážně politickou a ekonomickou úlohou příslušníků tohoto rodu v pozdně středověkých Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, kterému rod vděčil za svůj vzestup. Dále si práce klade otázku, co se dělo s rodem Vřesovců od Jakoubkovy smrti až do sklonku středověku, neboť v průběhu 16. století patřili Vřesovci k nejmocnějším šlechtickým rodům v Čechách. Osobnosti rodu Vřesovců doby poděbradské a jagellonské nebyly historiky dosud příliš reflektovány. Osudy jednotlivých členů rodu jsou zhodnoceny a zasazeny do dobového kontextu. Dále se práce zabývá majetkovými poměry rytířů z Vřesovic a projevy šlechtické reprezentace. Jako celek je práce sondou do politického, hospodářského a kulturně-sociálního života v pozdně středověkých severozápadních Čechách. Klíčová slova: Jakoubek z Vřesovic, nižší šlechta, severozápadní Čechy, pozdní středověk, 15. - 16. století, hrady, heraldika
|
|
|
Osobnost Jana Sádla z Miličína a ze Smilkova
Vančurová, Silvie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Šimůnek, Robert (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností Jana Sádla ze Smilkova, šlechtice v královských službách, který žil na přelomu 13. a 14. století. Práce se snaží postihnout základní aspekty jeho života, které určovaly jeho vývoj a osobnost, doplnit chybějící informace o jeho rodině a majetkové základně, zjistit, v jakých společenských kruzích se pohyboval a s jakými lidmi se stýkal, a jak tito mohli ovlivnit jeho osobnost. Práce se dále věnuje jeho kariéře, zejména jeho působení na královském dovře Václava IV., kde se vypracoval na poměrně vlivnou osobnost, která zasáhla do politického vývoje v zemi během počátků husitského hnutí, až po jeho pád a násilnou smrt v roce 1421. Životní osudy Jana Sádla, které v tomto případě sloužily jako určitý prototyp drobného šlechtice, který se přízní osudu dostal do výnosných funkcí, jež mu umožnily částečně i uplatňovat svůj osobní vliv na vývoj v zemi. Klíčová slova nižší šlechta, dvůr Václava IV., pozemková držba, stoupenci Jana Husa, mistr královské komory
|
|
|
Rok v životě nižšího šlechtice - Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci
Behenská, Radka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se pokusila o zhodnocení krátkého úseku života nižšího šlechtice Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci na základě unikátního pramene své doby "Register bílých Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci" z let 1550-1552. Existence podobných zápisů je v daném období vzácná. Detailní poznámky částečně odkryly osobnost pisatele, seznámily nás s postupy při řešení právních sporů, v hospodaření (rybníkářství, zemědělství, chov) a v obchodu. Čtenář se dozvídá o spolupráci a vazbách šlechticů mezi sebou, o vztazích s měšťany a poddanými (zejména obchodních). Pramen odráží také některé aspekty politické a úřední kariéry autora, či její vrcholy (v roce 1555 se stal Jan Jeníšek místokomorníkem Království českého).
|
host ::
RSS.